Každé ráno odejdou z domu, stráví den v knihovně nebo kavárně a večer se vrátí, jako by byli v práci. Stále více Číňanů tak před rodinou skrývá to, že nemají práci. Nechtějí totiž čelit otázkám a tlaku okolí.
Dvaatřicetiletá Coco Li málem prozradila své tajemství, když chtěla do rodinného chatu poslat fotku domácího oběda. Na poslední chvíli si ale uvědomila, že by se její matka mohla začít ptát, proč není v práci. Coco totiž před více než půl rokem dala výpověď a rodičům to neřekla. Její příběh popsala agentura Reuters.
„Dostala by se do nekonečného kolotoče úzkostí a nakonec by tu úzkost přenesla na mě,“ vysvětlila Coco, proč před matkou svou situaci tají. Podobně to má řada dalších Číňanů, kteří jsou nezaměstnaní, ale nechtějí znepokojovat své blízké nebo řešit, že od nich rodina měla nějaké očekávání.
Předstírané chození do práce je hitem sociálních sítí
Na čínských sociálních sítích se proto šíří návody, jak předstírat běžný pracovní den. Lidé sdílejí tipy, kde trávit čas mimo domov nebo jak odpovídat na otázky příbuzných. Příspěvky spojené s tímto trendem nasbíraly na platformě Douyin, čínské obdobě TikToku, přes 610 milionů zhlédnutí. Na síti RedNote dalších více než 70 milionů.
Osmadvacetiletá Susan Sun přišla o práci v internetové společnosti už koncem loňského roku. Rodičům to ale neřekla. Když se k ní nastěhovali, začala každé ráno odcházet před devátou a vracet se až po šesté večer. Žije z podpory v nezaměstnanosti a peněz, které jí zbyly z odstupného. Sama říká, že jí současný život vyhovuje. Největší tlak cítí právě od rodičů.
Podobnou zkušenost má šestatřicetiletá žena pracující v oblasti vizuálních efektů, která přišla o místo kvůli propouštění souvisejícímu s umělou inteligencí. „Nikdy bych nevěřila, že knihovna může být ve všední den úplně plná,“ popsala.
Za trendem stojí i problémy čínské ekonomiky
Podle odborníků nejde jen o bizarní internetový fenomén. Čína se potýká se slabou nabídkou pracovních míst, problémy na realitním trhu a rostoucí automatizací. Firmy kvůli konkurenci snižují náklady a propouštějí zaměstnance.
Politoložka Diana Fu z Cornellovy univerzity upozorňuje, že předstírání zaměstnání umožňuje lidem zachovat si před okolím tvář. Zároveň ale může tlumit společenskou nespokojenost a tím nepřímo pomáhat čínské vládě. Ta se totiž snaží rozvíjet automatizaci a umělou inteligenci, aniž by současně dokázala zajistit dostatek pracovních míst.
Podle socioložky Yige Dong z Univerzity v Buffalu navíc může být stále obtížnější takovou situaci dlouhodobě skrývat. Čína má totiž poměrně slabý systém sociální podpory a nezaměstnaní se časem mohou dostat do situace, kdy budou muset požádat rodinu o finanční pomoc.
