Zatímco miliony lidí přicházejí kvůli povodním, požárům nebo suchu o své domovy, někteří z nejbohatších na katastrofách vydělávají. Nová zpráva Oxfamu ukazuje, jak klimatická krize prohlubuje nerovnost mezi lidmi.
Nejbohatších 0,1 procenta světové populace, tedy přibližně osm milionů lidí, produkuje podle nové zprávy organizace Oxfam více emisí než 3,5 miliardy nejchudších lidí dohromady. Organizace analýzu zveřejnila v úterý 27. října před klimatickým summitem COP31 v Turecku.
Oxfam zároveň upozorňuje na další paradox. Zatímco bohatí lidé prostřednictvím svého životního stylu a investic výrazně přispívají ke klimatické krizi, část z nich vydělává i na odstraňování jejích následků.
Vydělávají na znečištění. A potom i na odstraňování škod
Organizace sestavila nový index, ve kterém identifikovala 217 společností působících v odvětvích spojených se znečišťováním i v byznysu kolem příprav na katastrofy a následné obnovy.
Jde například o investice do fosilních paliv, ale také do firem, které poskytují služby potřebné po povodních, požárech nebo jiných katastrofách. Globální trh s obnovou po katastrofách by podle citovaného odhadu mohl do roku 2029 vyrůst ze 70 na 92 miliard dolarů ročně.
0,1 %
nejbohatších vytváří více emisí než 3,5 miliardy nejchudších lidí
400×
vyšší individuální příspěvek k extrémním vedrům oproti člověku z nejchudší poloviny
217
firem v indexu znečišťování a byznysu kolem katastrof
92 miliard dolarů
odhad ročního globálního trhu obnovy po katastrofách v roce 2029
Zdroj: Oxfam, Disaster Divide, 27. října 2026. Údaje vycházejí z analýz a modelových odhadů organizace.
„Nejbohatší lidé zapalují planetu a potom nám účtují hasicí přístroje,“ uvedl Amitabh Behar, výkonný ředitel Oxfamu. Podle něj tak někteří investoři vydělávají nejprve na znečišťování a následně i na škodách, které klimatická krize způsobuje.
Velkou roli hrají například investiční společnosti BlackRock a Vanguard. Oxfam zjistil, že vlastní podíly v 92 procentech firem ze zmíněného indexu. Hodnota jejich společných investic přesahuje bilion dolarů.
Kdo znečišťuje nejvíc, nemusí nést nejhorší následky
Rozdíly ale nejsou jen v penězích. Podle výpočtů Oxfamu přispěl jeden člověk z nejbohatšího 0,1 procenta populace k dnešním extrémním vlnám veder téměř čtyřistakrát více než člověk z nejchudší poloviny lidstva.
Dopady klimatické krize přitom nejtvrději zasahují právě chudší obyvatele. Zatímco majetnější lidé si mohou dovolit kvalitní pojištění, přestěhovat se do bezpečnějších oblastí nebo investovat do ochrany svého majetku, ostatní často přicházejí o úspory, bydlení i možnost obživy.
Oxfam odhaduje, že emise nejbohatšího jednoho procenta lidí za jediný rok přispějí v dlouhodobém horizontu k 1,9 milionu dodatečných úmrtí spojených s extrémním horkem. Přibližně 78 procent těchto úmrtí by připadlo na nízkopříjmové a nižší středněpříjmové země.
Jde o modelový odhad budoucích dopadů emisí, nikoliv o počet lidí, kteří už zemřeli.
Oxfam proto vyzývá vlády, aby více zdanily nejbohatší znečišťovatele, soukromé tryskáče i fosilní společnosti. Požaduje také větší podporu zemí, které ke klimatické změně přispěly nejméně, ale její následky pociťují nejvýrazněji.
