Vysoké letní teploty nepředstavují zátěž jen pro naši psychiku. Vedro, nedostatek spánku, alkohol, cestování nebo sport v nevhodnou dobu mohou zatížit náš cévní systém více, než si většina lidí uvědomuje, říká přední český kardiolog Tomáš Skála.
Léto si většina z nás spojuje s odpočinkem. Pro organismus ale horké počasí odpočinkem vždycky není. Tělo se musí ochlazovat, cévy se rozšiřují, člověk se více potí a snáze ztrácí tekutiny. To všechno může ovlivnit krevní tlak, tepovou frekvenci i celkovou zátěž srdce.
Zdravý člověk si s tím většinou poradí. Opatrnější by ale měli být senioři, lidé s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním, poruchami rytmu nebo pacienti, kteří užívají léky na tlak či odvodnění. Riziko navíc často nezvyšuje jen samotné vedro, ale kombinace okolností: málo tekutin, alkohol, horší spánek, dlouhé cestování, stres nebo intenzivní sport uprostřed dne. Lidé navíc často ignorují varovné signály.
Léto je pro kardiaky velmi náročné
„Horké letní dny, méně spánku, alkohol, cestování i sport v nevhodnou dobu. To všechno může dát srdci zabrat víc, než si běžně připouštíme. Jako kardiolog se s tím setkávám opakovaně: potíže často nevzniknou kvůli jedné věci, ale kvůli jejich součtu.”, říká profesor Tomáš Skála, zakladatel platformy pro dlouhodobý monitoring EKG s pomocí umělé inteligence KardiAi.
„Základem je nepřidávat tělu zbytečnou zátěž. Pít průběžně během dne, nečekat až na žízeň, omezit alkohol, sportovat spíše ráno nebo večer a během největšího horka vyhledávat stín nebo chladnější prostředí. Lidé, kteří užívají léky na tlak, odvodnění nebo mají známé srdeční onemocnění, by měli být v horku opatrnější a při nejistotě se poradit se svým lékařem,” radí kardiolog.
Samotné doplňování tekutin nestačí, pozor na tyto příznaky
Pitný režim je důležitý, ale není to celé řešení. V horku tělo ztrácí tekutiny a při větším pocení také část minerálů. Když se k tomu přidá alkohol, nedostatek spánku, dlouhá cesta autem nebo sport v poledním vedru, organismus se dostává pod větší tlak.
U citlivějších lidí se pak mohou objevit příznaky, které by neměli ignorovat: výrazná slabost, motání hlavy, bušení srdce, nepravidelný tep, dušnost nebo nezvyklý pokles výkonnosti.
Můžeme si pomoct měřením nositelnou technikou
Mnozí kardiaci si pořizují chytré hodinky pro pomoc s monitorováním srdečního tepu. „Chytré hodinky a měření tepu mohou být užitečná orientační pomůcka. Umí člověka upozornit, že se něco děje, například že je tep neobvykle rychlý nebo pomalý. Pozor, tepová frekvence ale není totéž, co EKG,“ varuje Skála.
„Samotná informace o počtu tepů za minutu ještě neříká, jaký je srdeční rytmus. EKG záznam poskytuje podrobnější informaci o elektrické aktivitě srdce a může pomoci odlišit běžné zrychlení tepu od poruchy rytmu.“
Při potížích vyhledejte lékaře
Zpozornět je vhodné při neobvyklém bušení srdce, nepravidelném tepu, slabosti, motání hlavy, dušnosti, bolesti na hrudi nebo náhlém poklesu výkonnosti. Pokud jsou potíže nové, výrazné nebo se opakují, je namístě konzultace s lékařem. Při akutních příznacích, jako je bolest na hrudi, výrazná dušnost, zmatenost, kolaps nebo mdloba, je třeba volat záchrannou službu.
