Evropa by ve válce s Ruskem měla problémy s mobilizací či výrobou zbraní.
- Evropa by v případě přímé konfrontace s Ruskem mohla mít problémy zmobilizovat dostatečný počet vojáků nebo pro ně rychle vyrobit dostatek zbraní. Vyplývá to ze studie Francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI).
- IFRI v dokumentu zdůrazňuje slabiny Evropy v případě vypuknutí konfliktu s Ruskem, které autoři označují za „dlouhodobou hrozbu“. Kontinentu podle nich chybí politická vůle a „koherentní strategie obranné ekonomiky“.
- Ředitel IFRI Thomas Gomart upozornil na „kritické vojenské mezery“ Evropy. Evropské země značně zvýšily své výdaje na obranu po začátku vojenské invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.
Citát: „Evropské země mají potřebný potenciál, tedy ekonomické zdroje, vojenské kapacity a technologické know-how, aby se do roku 2030 postavily Rusku, za předpokladu – a toto je samozřejmě nejdůležitější slovo – že prokážou politickou vůli.“
Širší kontext: Ačkoli Evropa má podle studie oproti Rusku kvalitnější letectvo i námořnictvo, její pozemní síly trpí kritickými nedostatky. „Vzhledem k politické fragmentaci a vážným problémům s připraveností existují důvody k pochybnostem o politické, strategické a operační dostupnosti několika evropských vojsk v případě konfrontace,“ uvádí zpráva.
„V roce 2025 má 20 ze 30 evropských členů NATO nebo EU profesionální pozemní síly s méně než 15 tisíci vojáky. Kromě několika frontových států, které by mohly zmobilizovat zálohy a národní gardy na svém území, ostatní státy by nebyly schopné vytvořit více než pár praporů, které by mohly vyslat za své hranice,“ napsal IFRI.
Převážná část větších formací by podle studie zůstala na „možná šesti zemích“ včetně Francie, Británie a Německa. IFRI tvrdí, že Evropa nezvládá přeměnit své navýšené obranné rozpočty na „hmatatelný průmyslový nárůst“, například v oblasti raket.
